pondělí 19. ledna 2015


Oheň v zahradě


 

  Zdravím všechny čtenáře Soutoku a příznivce rubriky List nejen o listech. Pro letošní podzimní číslo jsem vybrala hřejivé téma o ohni a ohništi v zahradě.

 

  Posezení u hořícího a praskajícího ohně je krásné a osvobozující, ať sedíte se svými blízkými nebo třeba sami. Pozorovat stoupající jiskry a hvězdy na nebi mě nikdy neomrzí. Pohled do hořícího ohně prý i očišťuje, je jakousi jednoduchou psychohygienou.

 

  Díky významné trampské tradici hoří v okolí Davle nespočet ohňů už celá desetiletí. Také v davelském parku mají společná setkání u ohně na čarodějnice jistou tradici. Já bych Vám dnes chtěla nabídnout další inspirace na toto téma a pohled z hlediska zahradní úpravy na ohniště nebo pálení ohně venku.

 

  Nejprve bych ale ráda zmínila ekologický a bezpečnostní aspekt pálení. Zákon pálení suchých rostlinných zbytků jako je listí a větve nazakazuje, může to však zakazovat obecní vyhláška. Zákonem zakázáno je ale pálení materiálů, u jejichž spalování vzniká velké množství pro člověka škodlivých emisí. Většina z nich zůstává ve vzduchu ve výšce 10 metrů a poté klesá zpátky na zem. Jde například o: obaly z plastů, igelit, barevné časopisy a noviny, chemicky ošetřené dřevo (okenní rámy, dřevotříska, dřevo ošetřené laky nebo barvou), vlhké zahradní odpady, plasty, gumu, chemické přípravky apod. Z pohledu požární bezpečnosti není povoleno pálit v blízkosti lesa, pod korunami stromů a v blízkosti zástavby. Také bych přidala hledisko ohleduplnosti. Kouř by neměl omezovat pohodu na sousední zahradě.

   Já ale zásadně pálení listí ani drobných větví nedoporučuji. Daleko lepší je takový zahradní materiál kompostovat – o tom byl minulý článek.

 

  Já se zaměřím na oheň v zahradě, který nezapalujeme, abychom uklidili, ale který zapálíme, abychom si užili krásný večer venku, pocit pohody a plnosti života. Mít na to dobře uzpůsobené místo je dobré. Klasické trampské ohniště – kolo vyskládané z kamenů v trávě a uprostřed důlek s popelem – způsobuje v zahradě problémy. Především se v jeho těsném okolí špatně seká tráva. Ta pak prorůstá do kamenů lemujících oheň. V sezoně táboráků je zase místo kolem často ušlapané, vypálené a plné černých oharků. Takové ohniště nás těší za tmy, ale za světla v zahradě určitě ozdobou není.

  Mám pro Vás tedy nápady, jak si užít oheň, třeba i v blízkosti terasy a domu a přitom mít místo upravené.

 Jednou variantou je zahradní krb. Takový, který není prvoplánově konstruován na grilování, ale na posezení u ohně. Je jich mnoho typů, na obrázku je moderní s jednou stranou zcela otevřenou. Krb je dobrým řešením pro menší prostory a pro místa v blízkosti domu.

 Pokud patříte mezi milovníky ohňů, asi by Vás takové řešení neuspokojilo, pak je pěkná a úpravná varianta zděného ohniště ve vydlážděné ploše – volba materiálu by měla korespondovat s Vaším domem nebo zahradou. Na obrázku je i inspirace, jak upravit celé místo tak, aby fungovalo dobře i bez velkých příprav a bylo vkusné i ve dne.

  Mě osobně se líbí i oheň v kovovém koši nebo nádobě. Oheň může být trochu vyvýšený, takže krásně hřeje i svítí . A ráno zametete dlažbu a popel přidáte do kompostuJ.

 

  Přeji Vám krásné podzimní dny a třeba i hřejivé posezení u skleničky a u plamenů.

Jitka Emlerová, DiS.

 
 


 

Žádné komentáře:

Okomentovat