Kompostování
Dobrý den milí čtenáři Soutoku. Zdravím Vás
v letním čase při čtení Listu nejen o listech. Dnes bych se s Vámi
ráda podělila o poznatcích o kompostování. V článku zmíním klasické
zásady, estetické hledisko, i moderní poznatky o kompostování.
Proč
kompostovat?
Je zbytečné třetinu i více směsného domácího odpadu
likvidovat, když může posloužit k obnově
půdního fondu. Půda je
dynamický živý systém a kompost ji vylepšuje hned v několika rovinách. Kompostováním navracíme energii zpět do půdy. Kompost v půdě dlouhodobě
zabezpečuje rostliny důležitými živinami, regeneruje narušené půdy a podporuje
život v půdě.
Kompost zlepšuje zpracovatelnost půdy a
vylepšuje její fyzikální vlastnosti: zvyšuje sorpční schopnosti lehčích
půd, nakypřuje utužené a těžké půdy, může redukovat choroby rostlin i působení
škůdců, snižuje kyselost půd a stabilizuje hodnotu pH.
Kompost dále zvyšuje
vodní jímavost a vodní kapacitu půdy, snižuje vodní erozi na svazích, snižuje spotřebu vody,
zabraňuje vysychání půd. To je důležitá vlastnost, ke které se ještě
v širší souvislosti vrátím v závěru článku.
Co do
kompostu patří a co ne?
Stručně řečeno patří do kompostu organický odpad.
Je ale třeba vědět, že něco do kompostu nepatří a že je velmi důležitý poměr jednotlivých druhů odpadu pro získání
kvalitního kompostu.
Nejprve tedy co
ano: Zahradní odpad, posekaná tráva, listí, odřezky z keřů a stromů
(rozřezané, příp. nasekané), skořápky od vajec, odpady z ovoce a zeleniny, kávová
sedlina, zbytky čaje, sláma, seno, hobliny.
Teď co ne: zbytky
jídla a potravin, plevel nesoucí semena (ptačince, kopřivy, peťour, atd.), plevel
s kořeny (např. svlačec rolní, bršlice), zahradní odpad obsahující choroby rostlin
(spála, plíseň, nápadné tlení atd.), rostliny ošetřené insekticidy.
A nakonec důležitý poměr složek: převažovat by měly, ideálně v poměru 2:1 až 3:1,
uhlíkaté složky, tedy dřevitá hmota jako například štěpka či listí z loňského
roku. Už jen proto se vyplatí při úklidu zahrady schraňovat i zbytky dřevin a
připravit je ke kompostování, aby bylo posekanou trávou čím prokládat.
Správné
místo a správná konstrukce kompostu
Kompost by měl být chráněn před prudkým sluncem a
větrem, nejlépe se mu daří v polostínu.
To se pozitivně projevuje na procesu rozkladu: žížaly, svinky a mikroorganismy
se tam cítí obzvlášť dobře a kompost méně vysychá.
Důležité je mít
minimálně dvě komory kompostu. Tedy pro ty, kteří používají plastové
kompostéry – je potřeba si pořídit alespoň dva. Po naplnění jedné komory je
totiž nutné obsah promísit a přemístit do další komory. Kompost se tím
okysličí, což je pro jeho dobré zrání důležité. Praktické je mí i třetí komoru,
ve které je již hotový kompost, který odebíráme.
Z mého pohledu je i důležité umístění kompostu z hlediska úpravy
zahrady. Kompost, plný rozkládajících se odpadků v zahradě ruší a proto
patří mezi naše hlavní úkoly výběr vhodného a nenápadného místa pro kompost. Kompost lze maskovat výsadbou keřů nebo živým
plotem. Blízkost stromů zastiňuje zrající kompost a zároveň udržuje
potřebnou vláhu. Měl by být tedy spíše v odlehlém koutě zahrady, ale musí k němu
vést cesta dobře sjízdná kolečkem.
Co je třeba
s kompostem dělat, aby správně vyzrál?
Už jsme zmínili dodržování správného poměru tzv.
„zeleného“ a „hnědého“. Druhou důležitou věcí je přiměřená vlhkost kompostu. Je-li kompost příliš vlhký, dostává se
do něj málo vzduchu. Hrozí pak hniloba. Kompost musí být provětrán
a přenesen na jiné místo. Je-li kompost příliš suchý, vyvíjí příliš mnoho
tepla. Proto, pokud je kompost příliš suchý, je třeba jej zalít. Při
vytrvalých deštích je lépe kompost zakrýt.
Přerovnání kompostu
je nejlépe udělat v raném létě. V tuto dobu už totiž přestává sloužit jako
zimní obydlí a líheň mnoha užitečných živočichů. Při přerovnání kompostu na
jiné místo se vrství materiál z okraje směrem dovnitř a zevnitř směrem ven.
Dojde tím k provzdušnění hromady a promíchání vrstev a tím pádem k lepšímu
zetlení všech složek.
Pokud se nám podaří uložit na kompost najednou
větší množství hmoty, dojde rychlým rozkladem k tzv. horké fázi, která
trvá několik dní. Hromada se při ní zahřeje na asi 50 °C. Tento proces se
nazývá hygienizace, protože se při
ní zničí semena plevelů a zárodky chorob. Takovým kompostem si pak nezaplevelíte
ani zeleninový záhon.
Kompost můžete osadit rostlinami jako jsou tykve,
cukety nebo okurky. Listy vytvoří ochranu před letním sluncem, a pokud bude
osázen, určitě nezapomenete zkontrolovat, zda nepotřebuje zalít. Při osazování
se musí do kompostu udělat jamky a vyplnit je zeminou, aby měly rostlinky pro
začátek oporu a výživu.
Použití
kompostu
Kompost je ideální jako hnojivo pro nejsvrchnější
vrstvy půdy, nehodí se však jako spodní vrstva pro pěstování, protože je příliš
bohatá na živiny. Pomocí prohazovacího síta můžete vzniklou kompostovanou
zeminu ještě dodatečně prosít. Zbylé hrubé zbytky lze vrátit do kompostu.
Kompostovaná zemina se poté rozmístí na zahradě a jen lehce zahrabe. Při
smíchání se zeminou a pískem vytvoříme dobrou zahradní zeminu pro všestranné
použití.
Aktuální
význam kompostu pro půdy
V důsledku dlouholetého používání průmyslových
hnojiv místo organických (jako je kompost) ztratila půda do jisté míry
schopnost absorbovat vodu. Dešťová voda tak rychle odchází do vodotečí a tím
způsobuje bleskové povodně. V médiích se objevila zpráva, že bude vládě
předložena novela zákona o povinnosti obcí třídit bioodpad. Kompost, který se
tak vyrobí, by mohl zlepšit stav půdy na polích, aby mohla lépe zadržovat vodu.
Země by tak lépe odolávala přívalovým dešťům, pole by netrpěla erozí.
Věřím, že v Davli a okolí má většina
z Vás vhodné podmínky pro kompostování a kompostuje. Přesto jsem chtěla
hlavní zásady připomenout a hlavně vyzdvihnout jeho význam. Kdybyste chtěli
Vaše konkrétní zkušenosti či pochybnosti ohledně kompostování konzultovat, neváhejte
mě kontaktovat na jitka.emlerova@arbogard.cz,
ráda Vám poradím.
Přeji Vám krásné a lehké letní dny a v příštím
čísle na shledanou.
Jitka Emlerová, DiS.