Davle v Krajině
Zdravím
Vás milí čtenáři Soutoku v rubrice List nejen o listech. Dnešní příspěvek
bych ráda věnovala úvahám o krajině a malým zastávkám v ní. A to na podnět
jednoho ze čtenářů. Zmínili jsme se společně o úpravě a osázení autobusové
zastávky Davle – Sloup – Na Javorce. Že je milé se s takovým veřejným
místem setkat a zda je taková forma úpravy pro zastávku u pole vhodná. Vrátím
se k této otázce opět na závěr článku.
Davle leží v jedinečné krajině. Mohutné řeky
s velkou plochou vodního zrcadlení lemované skalnatými a lesnatými svahy,
které sem tam přeruší roklinky potoků. Dynamický ráz krajiny podtržený klidně
plynoucí masou vody.
Jaké lidské výtvory davelské krajině dominují
a jak vhodně?
Například davelské mosty. Ten starý, s lehkou elegantní konstrukcí. I jeho
zrcadlení v hladině je mezi stráněmi ladné. A nový – nemá jasný začátek ani konec, konstrukcí mohutností a šikmo
se zvedající mostovkou připomíná spíše dálniční stavbu, přestože tomu
pokračující sinice neodpovídají. Se sousedící čerpací stanicí hrubě narušuje
křivky soutoku.
Kostel sv. Kiliána v ohybu řeky
v sousedství ostrova, vždycky na mě působí až tajuplně, jak je pod
lesnatou stání a nikoli v centru obce, jedinečné a krásné.
BTS-ky na račanské vodárně. To je
všudypřítomný kaz. Přitom silueta samotné vodárny by korunovala račanský vrchol
zdařile z mnoha pohledů.
Chaty na úbočích a hřebenech vltavských strání. A
vlastně celé osady chat roztroušené v nejmalebnějších zdejších přírodních zákoutích.
Svou společenskou úlohu jistě v minulém režimu sehrály, ale tím, že
ztratily charakter srubů v divoké přírodě a stávají se spíše karikaturami
na satelitní bydlení a svým počtem a rozsahem, zdejší krajinu mnohé
znehodnocují.
Nedávno vysázené aleje podél silnic a i alej podél pěší cesty mezi Račany a
Měchenicemi. Člení obraz přilehlé krajiny, vedou oko při pohledu do dálky, ale
v případě pěší cesty vedou i člověka do krajiny a to považuji za
nejcennější. Sama vím o několika lavičkách v okolí, z kterých je
pěkný pohled na davelské údolí a vždy mě potěší, když je najdu opravené nebo
s upraveným okolím. To jsou podle mého názoru jedny z nejlepších
malých krajinářských počinůJ.
A tak
i upravená autobusová zastávka potěší cestujícího nebo putujícího člověka, i
když si nemohu pomoci a napadne mě souvislost s nedalekým křížkem u
silnice ze Sloupu do Davle, který, ač zarostlý, nad příkopem cesty a věkovitý,
je stále estetičtější než autobusová cedule obklopená směsí letniček a dřevin.
No, to je ale spíše povzdech nad hodnotami dnešní doby, kdy ceníme více
rychlost, komunikaci a spojení, než zastavení, klid a duchovní nadhled. To je
ale na širší úvahu než o listech a krajiněJ.
Jistě
byste přišli na mnohé další prvky v krajině, s vlastním hodnocením, a
to je dobře. Kdybyste měli chuť se o ně podělit, napište mi na adresu: jitka.emlerova@arbogard.cz, ráda
s Vámi nad krajinou podiskutuji.
Přeji Vám klid a nadhled v pohledech na
podzimní krajinu.
Jitka
Emlerová, DiS.
Žádné komentáře:
Okomentovat